Klára D. (26)

11. dubna 2007 v 20:16 |  Vaše příběhy
Klára D. (26) zažila hned dvě traumata - bojovala o život a zároveň se sobectvím vlastního otce.
Příběhy bulimiček a anorektiček jsou si dosti podobné, a přece se osud Kláry v něčem liší. Jeden z rodičů je totiž lékař...
Hloupé nedorozumění
"Nemůžu říct, že bych někdy trpěla nadváhou, do určité doby - do čtrnácti - jsem byla se svou postavou dokonce velmi spokojená. V té době jsem se však zamilovala do jednoho kluka z devítky," líčí Klára, jak všechno začalo. Místní idol se líbil i všem kamarádkám a Klára tajně doufala, že snad přece... Jednou šla celá škola do divadla a právě tehdy se to stalo. "Když jsem si brala věci ze šatny, srazili jsme se.
Nádherně se na mě usmál a řekl, že ani netušil, jak hezké holky ve škole jsou. Bylo mi báječně! Jenže vzápětí jsem zaslechla, jak říká kamarádovi: 'Ale jo, krásná je, ale mohla by trochu shodit, kuličky nemusím!' Hned jsem si dala dohromady, že ta 'kulička' jsem já." Klára se tedy rozhodla hubnout. Odmítla hned večeři s tím, že jí nějak není dobře. Přestala chodit na školní obědy, svačila jen ovoce, večeřela málo. Naordinovala si pohyb a výsledky se dostavily - zhubla šest kilo! Potom Ho potkala znovu. "Zeptal se mě, jestli nejsem nemocná, že jsem příšerně hubená. Když jsem odpověděla, že právě od něho jsem zaslechla kritiku, vysvětlil mi, že to nepatřilo mně, ale jedné dívce z devítky," vysvětluje osudný omyl Klára.
Hubnutí se jí zalíbilo
Kláře se však její nová postava zalíbila. Když jedna modelingová agentura pořádala casting na modelky, přihlásila se a byla přijata. Prošla úvodním kurzem a pak již následovaly módní přehlídky. Klára byla svou hubeností nadšená. Většina holek držela přísnou dietu, jí stačilo pouze nesnídat a nevečeřet.
"Jednou jsme ale předváděli nádhernou kolekci, která byla pro hodně štíhlé modelky. Neoblékla jsem ani jeden z předváděných modelů! Usoudila jsem, že to s tou mou postavou zase tak ideální není, a rozhodla se pro další hubnutí," vysvětluje Klára.
V podstatě jedla jen ovoce a zeleninu. A samozřejmě hodně pila vodu.
Tentokrát se to ale neobešlo bez hádek s rodiči, hlavně s tátou: "Křičel na mě, že nejsem normální, ať se na sebe podívám, že jsem jen kost a kůže. A řekl něco, co jsem vzala jako návod na bezstarostné hubnutí. Táta na mě totiž vykřikl: "Nakonec si budeš po každým jídle strkat prst do krku!"
Démon bulimie
Od té doby jedla Klára úplně všechno a nelámala si hlavu kaloriemi. Po každém jídle si pak odskočila na toaletu a vše vyzvrátila. "Zpočátku mi to přišlo pohodové, ale po nějaké době mě žaludek začal tak bolet, že jsem potom už skutečně nic sníst nemohla. Zhubla jsem na šílených 49 kg při výšce 179 cm. Ale spokojená jsem nebyla," líčí Klára druhou fázi svého martyria.
Hubnout nepřestala ani tehdy, když ji propustili z agentury s tím, že kostlivci šaty nepotřebují, takže nemá komu předvádět. Dál pokračovala v úporném hubnutí a všechny, kdo ji od toho zrazovali, pokládala za nepřátele. Postupně přišla o všechny kamarádky a známé.
Zuby, nehty
"Vždycky jsem se pyšnila krásnými vlasy. Vše se bohužel odrazilo i na nich. Většina vlasů mi vypadala a to, co zůstalo, se nepodobalo původní hřívě. Nejen vlasy, také zuby a nehty se mi rapidně zhoršily. Začala se mi drolit sklovina, nehty jsem měla tenoučké a kratičké, protože se mi strašně lámaly. Známí mi dokonce tvrdili, že mám šedivou pleť," líčí Klára další fázi hubnutí. Dostavily se i zdravotní potíže. Přestala menstruovat, objevily se výpadky paměti, bolesti kloubů a nezvladatelná únava. Občas Klára omdlela, často musela odpočívat i cestou ze školy!
"Byla jsem jako šílená, už jsem si ani neuvědomovala, že víc zhubnout už prostě nejde. Známí i cizí lidé mě pozorovali se soucitem, že jsem jistě vážně nemocná. Jak já je nenáviděla!"
Totální kolaps
I tělu jednou došla trpělivost a Klára omdlela uprostřed vyučování. Učitel okamžitě volal záchranku a rodiče. Otec Kláry je uznávaným lékařem. Možná to zní podivně, ale zpráva o jejím bezvědomí v něm nevyvolala strach o dceru, ale obavu, že v nemocnici vyjde najevo její anorexie a on utrpí újmu na své pověsti. Kariéra mu byla přednější než zdraví dcery.
Měl štěstí; v nemocnici se Klářin stav ututlal. Zatímco ona ležela na kapačkách, otec jí zařizoval přestup na jinou školu. Nechtěl, aby někomu došlo, co se s jeho dcerou děje. Všem známým tvrdil, že má vzácnou chorobu krve, díky níž tak hubne. Klářina matka dokonce zavolala do módní agentury a požádala majitelku, aby dala dceři druhou šanci, a poprosila ji, aby Kláře slíbila, že pokud přibere, bude předvádět jako dřív. Kláru propustili z nemocnice po šesti týdnech.
Rozvod
"Ani jsem netušila, jak moc se naši kvůli mně hádali. Táta neunesl, že právě jeho dcera propadla anorexii. Cítil, že tím v očích mnoha kolegů klesl, vždy byl mezi nimi kapacita a najednou problém! Vlastní dcera 'ho' zradila a 'poškodila mu pověst'. Řval na mě, že jsem ho zničila, a nadával mi. Mamka se do toho většinou vmísila, zastávala se mě, což se tátovi nelíbilo. Nechápal, proč stojí při mně, když jsem mu tak moc ublížila. Jenže mamka je jiná než táta, navíc má jenom mě a ženy prý mají mateřský cit vyvinutější než chlapi, tak mě bere asi trochu jinak…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.